Člověk je jen pokračování evoluce, prostě se tu objevil díky osunaši a tak nějak se děje a pokračuje, protože se zatím neobjevilo nic co by jej překračovalo.
Ze začátku byl potrava pro šelmy, vyvinul se mu mozek a začal být chytřejší než zbytek, tato schopnost přemýšlet je dobrý sluha, ale špatný pán.
Ze začátku mozek používal k přežití a k tomu je taky evolučně vyvinut. Tudíž před časy pojem deprese neznal, jelikož jeho hlavním cílem bylo, aby jej něco nesežralo, nebo třeba nezabilo.
Když tyhle dvě věci byly splněly zbývalo se najíst, poku i něco našel k snědku, tak se třeba i rozmnožil a byl tak spokojený, že pojem deprese neznal. Prostě na to nebyl čas, ani prostor.
Všechny úzkosti a deprese jsou dle mě jen díky tomu, že mozek už nemusí přemýšlet nad přežitím, ale přemýšlí nad tím co by kdyby, prostě se nudí a předhazuje nám myšlenky, už nemá důležité věci na práci.
Myšlenky kteŕé vám mozek předhazuje, vy ovlivnit nemůžete. Vy jste jen něco prožili a jak se mozek nudí, hází Vám jednu za druhou. Tyto myšlenky se objevují na základě toho, co jste v životě zažili a prožili.
Je to jen mozek, nedokáže alespoň u většiny předhodit něco co nezná, například před třiceti lety by vám nezobrazil kamarádku na fejsbůku jak se směje a má se mnohem lépe než vy.
Mimochodem kamarádka vám určitě neřekne, že jí mozek funguje stejně jak vám a když usíná, tak jí tam taky lítá všechno možné.